Open Access
Open Access (OA, otevřený přístup), je nový model vědecké komunikace, jehož základním principem je neomezený online přístup k výsledkům veřejně financované vědy a výzkumu pro kohokoli, kdo projeví zájem.
Znaky Open Access přístupu:
- okamžitý – výsledky by měly být přístupné nejpozději ve chvíli, kdy jsou publikovány
- bezplatný – dostupný zdarma pro koncového uživatele
- trvalý – má být zajištěn dlouhodobě – výsledky musí být archivovány
- svobodný – výsledky by měly být zveřejněny tak, aby mohly být opětovně využité
Výhody Open Access:
- zvýšení viditelnosti a dostupnosti vědecké práce
- zvýšení citovanosti a prestiže vědce
- rychlá výměna informací mezi kolegy
- efektivnější využití výsledků i financí (výmaz duplicity)
- lepší a kvalitnější výzkum
- zvýšení kvality studia a vzdělání pro studenty díky přístupu k většímu množství informačních zdrojů
- zvýšení čtenosti a citovanosti publikovaných článků a s tím přímo související zvýšení impakt faktoru časopisů jednotlivých vydavatelů
Historie Open Access:
Hlavním cílem myšlenky otevřeného přístupu je volný a trvalý přístup k publikovaným vědeckým informacím. Základem hnutí Open Access se staly tři důležité dokumenty, které souhrnně označujeme BBB-iniciativy.
- 2002 poprvé zazněl pojem Open Access na setkání Budapest Open Access Initiative.
- 2003 je publikován Bethesda statement on Open Access Publishing, kde dochází k definici publikačního modelu v prostředí OA.
- 2003 vzniká Berlínská deklarace (Berlin Declaration on Open Access to Knowledge in the Sciences and Humanities), která shrnuje problematiku OA a umožňuje veřejně se přihlásit k myšlenkám Open Access.
Realizace Open Access
Existují dva základní modely Open Access:
- zelená cesta - uložení plného textu vědeckého článku (preprintu, postprintu, vydavatelské verze) v otevřeném repozitáři
- zlatá cesta - vydání článku v otevřeném časopise
Co mi která cesta přinese?
Zelená cesta
- lepší vyhledatelnost / vyšší viditelnost práce → čtenost, citovanost
- bez nákladů pro autora
- je zajištěno dlouhodobé uchování publikační činnosti
- možnost okamžitého zveřejnění preprintu → urychlení komunikace
- možnost verzování + zveřejnění přidružených dat a dalších materiálů
- možnost sledování alternativních metrik a statistiky
Zlatá cesta
- lepší vyhledatelnost / vyšší viditelnost práce → čtenost, citovanost
- uživatelé mají přístup k finální recenzované verzi publikace
- přístup zajišťuje vydavatel, ne autor
- autorům (zpravidla) zůstává copyright
Zelená cesta
Zelená cesta (Green Open Access) – představuje model otevřeného přístupu založený na zpřístupňování vědeckých textů, především preprintů (textů, které zatím neprošly recenzním řízením) a postprintů (textů, které již prošly recenzním řízením, ale prozatím nebyly graficky upraveny dle norem časopisu) prostřednictvím jejich uložení v otevřeném repozitáři.
Rozlišujeme tyto základní typy otevřených repozitářů:
- Institucionální - repozitář určité organizace, který zpravidla umožňuje ukládat a zpřístupňovat výsledky pouze členům dané organizace.
- Oborový
Pro nalezení vhodného repozitáře ke zveřejnění svého článku nebo k vyhledání oborové literatury mohou uživatelé využít databázi otevřených repozitářů OpenDOAR (Directory of Open Access Repositories).
Autor dál publikuje své články v časopisech s přístupem založeným na předplatném nebo v otevřených časopisech, ale zároveň plné texty ukládá a zpřístupňuje v otevřeném digitálním repozitáři (tzv. je autoarchivuje). Podmínky autoarchivace (tedy zda autor může článek zveřejnit, jakou verzi a za jakých podmínek) jsou dány licenční smlouvou (License Agreement nebo Copyright Transfer Agreement). Obvykle vydavatel dává na autoarchivaci několikaměsíční embargo. To znamená, že autor může článek do repozitáře uložit a zveřejnit až po uplynutí tohoto embarga. Zda vydavatel autoarchivaci umožňuje či nikoli je možné zjistit přímo ve smlouvě nebo na stránkách databáze SHERPA/RoMEO.
Zelená cesta otevřeného přístupu kombinuje publikování ve vědeckých časopisech (uzavřených i otevřených) a uložení (autoarchivaci) článku v otevřeném repozitáři. Autoarchivace se řídí smluvními podmínkami daného časopisu.
Pro publikování zelenou cestou je potřeba projít následujícími kroky:
1. krok: Zjistit podmínky autoarchivace v daném časopisu
Před publikováním samotného článku si nejprve zjistěte, za jakých podmínek a zda vůbec lze článek uložit a zveřejnit v otevřeném repozitáři (autoarchivovat). Podmínky jsou zpravidla stanoveny ve smlouvě s vydavatelem (License Agreement nebo Copyright Transfer Agreement).
Pokud nemáte smlouvu k dispozici, podívejte se po autoarchivační politice:
- na webových stránkách časopisu/vydavatele;
- do služby SHERPA/RoMEO, kde jsou vydavatelé rozděleni barevně podle typu povolené autoarchivace (RoMEO colour).
- Co lze dělat, když vydavatel autoarchivaci neumožňuje? Můžete požádat o výjimku pomocí dodatku ke smlouvě. Vzorový formulář najdete např. na webu Evropské komise.
2. krok: Publikování článku ve vybraném časopisu
Článek můžete publikovat tradičním způsobem v uzavřeném časopisu (dostupném za předplatné) nebo v časopisu s otevřeným přístupem.
3. krok: Uložení článku v repozitáři dle podmínek časopisu
Při ukládání a zpřístupňování článku v repozitáři je nutné se řídit podmínkami stanovenými vydavatelem (viz podepsaná smlouva nebo autoarchivační politika časopisu/vydavatele).
Autoarchivační politika především stanovuje:
- Co může být autoarchivováno – tzn. jakou verzi článku je autor oprávněn otevřeně zpřístupnit. U vědeckých článků rozlišujeme tyto tři typy verzí: preprint, postprint, vydavatelská verze.
- Kdy může být článek v repozitáři autoarchivován - kvůli exkluzivitě distribuce obsahu může vydavatel stanovit časové embargo na zveřejnění. V takovém případě je možné článek do repozitáře uložit, ale k otevřenému zveřejnění může dojít až po uplynutí stanoveného období.
- Kde může být článek autoarchivován - ve kterém typu repozitáře lze článek autoarchivovat: institucionální, oborový apod.
V krajním případě vydavatel umožňuje zveřejnit článek pouze na osobních stránkách autora – nejedná se však o preferovaný způsob, neboť na klasických webových stránkách není zajištěna dlouhodobá ochrana a dostupnost.
Pro nalezení vhodného repozitáře ke zveřejnění svého článku nebo k vyhledání oborové literatury můžete využít databázi otevřených repozitářů OpenDOAR (Directory of Open Access Repositories) nebo evropskou platformu OpenAIRE.
Zlatá cesta
Zlatá cesta (Gold Open Access) je založena na publikování v recenzovaných otevřených vědeckých časopisech. V případě této cesty je otevřený přístup k publikaci zajištěn vydavatelem. Konečný uživatel již nenese žádnou finanční zátěž a nemusí za informace platit. Avšak proces publikování a hlavně proces peer-review není zdarma, vyjde i na několik tisíc dolarů.
Dostupnost Open Access
Aby publikace splňovala všechny znaky open access musí být mj. dostupná pro opětovné využití (re-use). K tomu se využívá licencování pod veřejnými licencemi, především mezinárodně známé licence Creative Commons (CC). Pomocí některé z nabízených 6 variant licencí CC může autor sdělit, jak má být nakládáno s publikovaným dílem a umožnit tak komukoliv užít dílo v rámci jasně stanovených podmínek.
V případě zlaté cesty je možnost volby veřejné licence dána buď obecnou politikou vydavatele, nebo je předmětem placené služby (v rámci publikačního poplatku). U zelené cesty záleží na smluvních podmínkách, které autor při publikování podepsal. Pokud je autor držitelem autorských práv, může článek v repozitáři vystavit pod veřejnou licencí.
Nevíte-li, jakou licenci zvolit pro svou publikaci, využijte jednoduchou aplikaci pro výběr vhodné licence.
Projekty a Open Access
Určitě jste se již setkali s projekty podpořenými EU nebo jinými grantovými agenturami. Nově se zde zavádějí politiky otevřeného přístupu, jejichž cílem je zajistit dostupnost výsledků výzkumů financovaných občany EU co nejširší veřejnosti. Pro splnění podmínek je většinou možné využít obě cesty zlatou i zelenou - tedy zpřístupnit publikační výsledky pomocí publikování v Open Access časopisech, nebo uložením publikovaného článku do Open Access repozitáře.
Již při žádosti o grant je třeba myslet na možné vyšší finanční nároky a zahrnout je do projektu. Také později při publikování odborného článku nebo dalších dokumentů by autor neměl zapomínat na podmínky dané projektem a přizpůsobit jim podepisovanou licenční smlouvu s nakladatelem, tak aby umožňovala pozdější uložení publikačního výstupu do Open Access repozitáře
Povinnost otevřeného výstupu k vědeckým publikacím byla zavedena v 7. výzkumném rámcovém programu Evropské komise.
Nabídka projektů:
- Horizont 2020 (2014-2020)–zavádí úplnou povinnost otevřeného přístupu. U některých projektů v rámci Horizont 2020 se setkáte i s úplně novým požadavkem na otevřené zpřístupnění výzkumných dat.
- Horizont Evropa (2021-2027) - počítá s povinným otevřeným přístupem k publikacím. Příjemci zajistí, že si oni nebo autoři ponechají dostatečná práva duševního vlastnictví ke splnění požadavků na otevřený přístup. Dále požaduje zajištěný otevřený přístup k datům z výzkumu: v souladu se zásadou „co nejotevřenější, uzavřený podle potřeby"
Open Access Week
Open Access Week (OAW, česky Týden otevřeného přístupu) je mezinárodní propagační událost, která má za cíl zviditelnit myšlenku otevřeného přístupu napříč akademickou komunitou.
Open Access Week 2020
Ve dnech 19. – 25. října 2020 proběhla tradiční mezinárodní propagační akce na podporu otevřeného přístupu k výsledkům věděckého výzkumu. Téma loňského ročníku bylo „Open with Purpose: Taking Action to Build Structural Equity and Inclusion“.
Další užitečné tipy a informace
- Open Access v České republice
- Open Access Week
- DOAJ - Directory of Open Access Journals
- OpenDOAR - Directory of Open Access repositories
- Creative Commons Česká republika
- BARTOŠEK, Miroslav. Open access - otevřený přístup k vědeckým informacím. Úvod do problematiky. Zpravodaj ÚVT MU. 2009, roč. XX, č. 2, s. 1-7. ISSN 1212-0901.
- GRUBER, Lukáš. Licence Creative Commons a jejich využití v OA. Zpravodaj ÚVT MU. 2009, roč. XX, č. 2, s. 8-12. ISSN 1212-0901.
- RYGELOVÁ, Pavla. Otevřený přístup: jak zviditelnit výsledky své vědecké práce. VŠB-TUB 2010.
- RYGELOVÁ, Pavla. Služba SHERPA/RoMEO - další život vědeckého článku. Zpravodaj ÚVT MU. ISSN 1212-0901, 2009, roč. XX, č. 2, s. 12-17.
- HNÁTKOVÁ, Eva. Open Science - zbožné přání nebo reálná budoucnost vědy? Věda a výzkum.cz: Nezávislé informace o vědě a výzkumu [online]. 2020, 5. 6. 2020 [cit. 2020-06-10]. Dostupné z: https://vedavyzkum.cz/nazory-a-komentare/nazory-a-komentare/eva-hnatkova-open-science-zbozne-prani-nebo-realna-budoucnost-vedy